Rozhovor s Prof. Ing. Zdeňkem Molnárem, Csc.

CI v praxi, Odborné články, Realizace CI, Rozhovory

27. 9. 2010

Rozhovor s Prof. Ing. Zdeňkem Molnárem, Csc.

Tak já myslím, že můžeme začít. Asi první otázku bych Vám položil takovou, kdy jste se o Competitive Intelligence dozvěděl poprvé a čím Vás ten obor oslovil od začátku, proč jste se k tomu přiklonil?

Pokud si vzpomínám, tak poprvé jsem se s tím setkal v souvislosti se setkáním s panem Richardem Papíkem na jakési konferenci asi už možná před pěti, šesti lety a tam jsem projevil o CI zájem, protože jsem informatik a informační systémy a informační strategie a CI se mi jevilo jako velice zajímavý směr dalšího rozvoje podnikové informatiky. Prostřednictvím zájmu o CI jsem se potom seznámil i se společností TOVEK, s panem Ing. Vejlupkem a shodou okolností v té době se mi podařilo získat poměrně velký grant Akademie věd na vyhledávání synergických efektů pro podnikatelská seskupení. To byl tříletý grant, který jsme řešili společně ČVUT a TOVEK a tam jsme opravdu již řešili praktické nasazení metod a nástrojů CI a výsledkem byl pak prověřený znalostní portál, pro cluster OMNIPACK. To byl hlavní výstup řešení tohoto projektu a tím jsem vlastně byl vtažen do problematiky CI.

Takže máte i vlastně zkušenosti přímo z praxe?

Mám zkušenosti s řešením projektu, tj. zkušenosti s využitím metod a postupů CI, i když technologickou, praktickou část samozřejmě řešila společnost TOVEK. Ale já jsem byl řešitelem v oblasti obsahové a koncepční.

Můžu se jenom zeptat, ten cluster OMNIPACK ještě funguje, nebo jak to je?

Cluster OMNIPACK funguje, ale ten projekt byl ukončen před těmi třemi lety, takže už nemám s nimi nějaké další zkušenosti…

Nicméně ty metody, které se asi zavedly, to funguje dál.

Samozřejmě. Tam byl určitý problém, a to byl taky výstup z toho projektu, udělat řešení, které by bylo cenově dostupné seskupením malých a středních firem. Což se myslím podařilo.

Dál bych se zeptal, co Vás vedlo k tomu napsání skript, která teď vznikla…

To je zcela prozaická odpověď. Tím, že jsem byl přijat na Vysokou školu ekonomickou a byl mi tam akreditován zcela nový předmět Competitive Intelligence, zcela přirozenou potřebou mojí i přáním fakulty bylo podpořit jeho existenci skripty. Což na vysokých školách je samozřejmě skoro jako nezbytnost.

Co všechno můžou studenti najít v těch skriptech? Je to zaměřené spíš na technické zázemí nebo…

Ne, ne. Ta skripta se snaží udělat takový obecnější pohled na CI, to znamená, že jsou tam kapitoly věnované strategickému řízení, kapitola věnovaná knowledge managementu, kapitola věnovaná informačním zdrojům a také, to jenom informativně, některým technologiím, tak jak je dnes zavádí společnost TOVEK.

Výborně.

Čili jsou to taková skripta spíš seznamovací.

Jo.

Taky nejsou nějak tlustá, mají asi jenom 90 stránek.

Přemýšlíte o tom, že byste to ještě nějakým způsobem rozšířil, nebo vydal něco podobného, jiného?

Měl jsem původně záměr napsat knihu. Ale to se přiznám bez mučení, že zatím nenacházím dostatek energie a času, takže pokud jde o rozšíření, tak zatím nemám představu.

Jak se díváte na postavení Competitive Intelligence v tom komplexním podnikovém řešení? Jakým způsobem má být CI zakomponováno do řízení?

V tomto si myslím mám dost jasno a taky v jednom ze svých úvodních slidů to ukazuji. To znamená: Já v podnikové informatice vidím jasně tři patra. To první, spodní patro je tvořeno transakčními systémy typu ERP, které modelují, fotografují, jak já říkám, stav podniku. Nad tím je druhé patro, to co se dneska označuje jako Business Intelligence, kde se vlastně zobrazuje a modeluje chování podniku. A nad tím je tedy CI, které se orientuje na budoucnost podniku. Takže já vidím CI na vrcholu té pyramidy.

Jaké vzdělání nebo jaký typ vzdělání, jestli knihovník, ekonom, IT specialista, technik, je podle Vás nejvhodnější jako teoretická příprava CI specialisty?

Takhle bych tu otázku nekladl, protože víme, že Competitive Intelligence je multidisciplinární záležitost, která v sobě snoubí právě synergické efekty všech těchto tří profesí, to znamená profese manažera, stratéga, profesi informatika, profesi knihovníka, ale musí tam být taky psycholog… Prostě musí ovládat nejen technologie, ale i měkké disciplíny, protože, jak já říkám, CI je znalostní disciplína a tam je člověk prostě nenahraditelný a jeho mentální modely, přemýšlení, kreativita, iniciativnost, vytrvalost, klasické atributy člověka tam musí být. Když tam nejsou, tak to žádná technika prostě nezachrání.

Myslíte si, že mají organizace, jako je například Society of Competitive Intelligence Professionals, pro zavádění, rozvoj a budování CI nějaký zásadní význam? Schází Vám třeba něco takového u nás?

No tak asi těžko říct, jestli mají zásadní význam, protože vím, že existují i jiné sdružení a organizace, které se zabývají CI v celosvětovém rámci. Takže nemyslím si, že SCIP zrovna by byla organizace, se kterou by stál a padal rozvoj CI. V každém případě jako každé profesionální zájmové sdružení, má smysl, takže i to by mělo smysl pro nás. Abychom tedy dávali dohromady právě zájmy lidí, kde by se vzájemně obohacovali, sdělovali si zkušenosti… Jakákoliv v uvozovkách spolková činnost je užitečná.

Co si myslíte o českém podnikovém konkurenčním prostředí? Jak je to u nás? Jsou u nás ty firmy spíše naladěny na to spolupracovat, na nějakou kooperaci, je tady spíše mezi firmami tvrdý konkurenční boj, až třeba průmyslová špionáž, nebo tady firmy u nás k tomu podle vás přistupují spíš laxně?

No tak to je příliš mnoho otázek najednou. Pokud jde o naše podnikatelské prostředí, tak pokud jsem ho poznal, i když ne zas tak moc důvěrně, tak vím, že většina manažerů, zejména malých a středních firem řeší každodenní operativní problémy a málo, prakticky skoro vůbec se nevěnují nějakým dlouhodobějším strategickým záležitostem. To bych viděl jako první charakteristiku. Pokud jde o ten konkurenční boj, tak to strašně závisí od odvětví, ve kterém se ten daný podnikatelský subjekt pohybuje. Nás tedy v uvozovkách učili před revolucí, že kapitalista požírá kapitalistu, což samozřejmě vůbec není pravda, protože strategie win-win je dneska jediná strategie, která může vést k nějakému úspěchu. Bohužel toto si ještě, myslím, pořád ne všichni naši podnikatelé uvědomují.

Ještě se zeptám, když bychom se podívali na celý proces CI, je pro vás nějaká ta část důležitější nebo zásadnější než ty ostatní? Jestli je to třeba sběr dat, dobrý software, kvalitní zdroje, spolupráce s vedením…

To, co zaznělo i dnes na tomto semináři jednak z mých úst a jednak i z úst mých kolegů z TOVEKu, já považuji za nejzásadnější tu první část cyklu. To znamená formulování key information topics, key information question, formulování jasné, zřetelné, formulování informačních potřeb. A to nejenom s tím, že řeknu, co chci vědět, ale musím taky vědět, proč to chci a jaká rozhodnutí podle toho chci udělat. To, když se neudělá dobře, tak pak to ostatní je už zbytečné. A už to nezachráníte.

Jasně.

Čili to považuji já za nejdůležitější v tom cyklu.

Já vám moc děkuju.

Autor Mgr. P. Šmejkal