Rozhovor s PhDr. Richardem Papíkem

Odborné články, Rozhovory

22. 11. 2009

Jak jste se Vy sám dostal k problematice konkurenčního zpravodajství?

Dostal jsem se k problematice competitive intelligence, průzkumu konkurenčního prostředí etickými a legálními metodami z veřejně přístupných zdrojů, relativně náhodně, a přesto ne nečekaně, a to přes vědecké informace. V počátku 90.let se uživatelé informačních služeb v oblasti vědy a výzkumu, se kterými jsem spolupracoval, začali zajímat o obchodní aspekty technologií, vědy a výzkumu. Zabývali se také oblastí tzv. science business, mnozí výzkumníci se stali manažery firem s technologiemi pro nejrůznější obory. I oni se kromě svého oboru seznamovali s praktickou ekonomií. Vůbec nic jsem o problematice CI nevěděl, a tak jsem se musel učit, abych rozuměl lépe informačním potřebám oněch uživatelů. Mimo jiné problematikou CI se v Československu a pak v České republice zabýval jako jeden z prvních Michael Babka, také absolvent dřívější Katedry vědeckých informací a knihovnictví na FF UK a profesí vynikající rešeršér v databázových centrech, později spoluzakladatel společnosti Albertina Data, dnes je tato firma součásti Creditinfo Česká republika. Michala Babku považuji za svého neformálního učitele v rešeršních strategiích, později také kolegy ve společnosti Medistyl Jaroslava Horkého nebo Bohumila Bočka, případně experta online vyhledávání Jiřího Kadlečka z dnešní Albertina icome Praha. Ti všichni mnohem dříve věděli, co je CI, a jak se oblast např. online služeb toho tématu dotýká. Byli a vlastně jsou stále pro mne inspirací.

Působíte jako vysokoškolský učitel na Karlově univerzitě, mohl byste popsat, jak velký prostor je věnován problematice CI v rámci studijních programů na ÚISK?

Prostor CI je věnován relativně často a v kontextu jiných informačních a knihovnických témat. Také občasnou výběrovou přednášku stejného jména – Competitive Intelligence. V některých věcech kolem vyučování CI témat mi pomáhala i diplomantka Petra Sluková, dnešní naše kolegyně na ÚISK FF UK. Již v polovině 90.let běžely výběrové předměty s tímto názvem na ÚISK FF UK. O CI se současní studenti dozvídají v předmětech Rešeršních strategií, Speciálních informačních fondů a služeb, Informačního průmyslu, v předmětech s tematikou podnikových informačních systémů nebo znalostních systémů. Několik kolegů na ÚISK se ve své praxi dotýkalo této tematiky a na studenty umí přenášet toto téma i teoreticky. Vůbec by nebyl problém udělat něco většího a systémovějšího na celé Univerzitě Karlově včetně specializovaného studia, klidně ve spolupráci s Ústavem informačních studií a knihovnictví, ale není to zatím na pořadu dne. Je spoustu jiných aktivit a toto nespěchá, přestože jde o téma zajímavé.

Ale CI je zajímavou studijní tematikou a zaslouží si místo v osnovách oboru informačních studií a knihovnictví. Mělo by tam vlastně být. V tom za světem nejsme pozadu, dokonce vepředu, ale to by bylo delší povídání. V podstatě obor informační studia a knihovnictví je první v ČR, který se začal zabývat výukově touto tematikou. Na ekonomických školách se začalo později. Ale má to svou logiku. A jsem rád, že CI se dostalo do zájmu kolegů v Brně. Bude to jednou o spolupráci v této oblasti. Ta není, protože není čas.

V roce 2001 vznikl projekt Konjunktura.cz, na konci roku 2007 prošel podle informací na webových stránkách zásadní proměnou. Jaký je současný stav tohoto webzinu? Je stále „živý“?

Projekt Konjunktura.cz není v současnosti příliš živý, kdysi v době největší slávy byl součástí projektu Valnehromady.cz a stál za ním autorsky i podnikatelsky Jakub Lešikar a Jana Lešikarová se spolupracovníky. Někdy kolem roku 2001 jsem byl přizván k týmové spolupráci. Projekt to byl úspěšný přes řadu překážek pocházejících z vnějšího prostředí. V současnosti je projekt Konjunktura.cz zakonzervován, ale neskončil. Projekt Valnehromady.cz je úspěšný nadále. Jakubovi Lešikarovi a týmu jeho spolupracovníků se podařil zajímavý projekt v oblasti e-businessu a zatím nevadí, že e-zin Konjunktura.cz je momentálně utlumen, ale ne mrtev. Souvisí to s přeskupováním strategií ve společnosti Laar, která táhla všechny zmíněné projekty. Nějaké nápady jsou. Chybí jen čas, ale to je výmluva, viďte? Anebo ne?

Jaká je situace v oblasti CI v ČR? Které firmy jej využívají a proč? Jaký je rozdíl mezi situací v ČR a v jiných zemích?

CI u nás dělá celá řada firem, ale nemluví o tom veřejně. Proto se o tom také mnoho neví. A lidé, kteří pro firmy pracují, také o tom nehovoří. Je logické, že informační broker nebo CI specialista se má chovat eticky a součástí etiky je i diskrétnost vůči uživateli. Vždyť se často pracuje s obchodním tajemstvím, strategickými záměry firem a je třeba se chránit před únikem informací ke konkurenci.

Rozhodně velké zahraniční firmy vědí, co to je CI. Také i velké české firmy. Mezi středními a malými českými firmami však povědomí moc není. Neví se, co od toho čekat a zda to není jen taková bublina. Také nejsou peníze na služby a technologie spojené s CI, celá řada produktů není u nás využitelná, přeci jen máme v ČR menší trh s obchodními a firemními informacemi oproti velkým zemím. Bariér rozšíření CI je obecně celá řada. Určitě se na tom podílí i nízká povědomost o informačních zdrojích spojených s CI. Nejvíce populární jsou činnosti CI ve Spojených státech a ve vyspělých velkých průmyslových zemích. Co je však dobré, že o CI se aspoň více ví a že mezi prvními informovanými jsou již při studiu studenti informačně-knihovnických oborů, kteří i odcházejí na takové pozice do firem. Pravda, více zahraničních než do našich. Ale nizozemský kolega, co dělá CI ve světovém kontextu velmi aktivně, nám závidí, že v ČR – v Praze a Brně je to v osnovách. Kroutil nad tím nevěřícně hlavou. Aspoň něco pozitivního na této cestě v ČR.

Jak vidíte budoucnost CI v ČR v kontextu postupující ekonomické krize? Máte nějaké zprávy, že by se začalo více firem této problematice věnovat?

Firmy v ČR krizi a nutnost CI až tak nespojují. Vidím to zcela reálně, že se tyto dvě oblasti až tak nepotkávají. Také proč? Nicméně prostor tu potenciálně je. V každé krizi je zárodek příležitosti, to je velmi perspektivní i pro absolventy oboru informačních studií a knihovnictví. CI je příležitost a CI je také potenciální business. CI je v zájmu i státu, neboť to souvisí s konkurenceschopností českých firem. Konkurenceschopnost a CI jsou pak v symbióze již úzké. Celá řada firem se systémově zabývá sledováním informací o konkurenci z veřejně přístupných zdrojů, akorát to nenazývají CI. Někde je to i součástí marketingových aktivit firem, např. marketingového průzkumu. A o ten se firmy jistě snaží více a odpovědněji. Hledají své příležitosti k rozmachu nebo povstání z popela krize.

Jaký je Váš názor na českou sekci organizace SCIP? Jaké jsou důvody jejího zániku a jaká je jeho eventuální budoucnost?

Zánik české SCIP sekce narazil především na nedostatek času lidí, kteří CI rozumí, ale logicky dělají svůj business a již neměli tolik energie nejen založit, ale i udržet českou afilaci a rozšířit členskou základnu. Nelze jim to zazlívat. Také u nás není taková tradice a členské příspěvky do světové CI jsou rovněž velmi drahé. S výjimkou studentů, pro ně je to levné a doporučuji být členem světového SCIP. Budou mít informace i odborný časopis k dispozici. Dělat CI neznamená být nutně ještě organizován. V USA jsou jiné potřeby se sdružovat v profesních organizacích, než je tomu v ČR. Je to u nich spojeno s určitou certifikací. Ta u nás není ani v oblasti informačních a knihovnických činností, natož v CI. Takže reálná otázka. Dělejte CI a uvidíte, zda je nutné se organizovat. CI je v současnosti jedním ze subtémat české informační společnosti. Mj. v USA, resp. celosvětově Speciál Libraries Association (sla.org), téma CI vzala za své a v akcích konkurují SCIP. Ukazuje to na vzájemnou symbiózu profesí.

Všiml jste si u nás nebo v zahraničí nějakého nového vývoje v oblasti CI? Jaké jsou momentální trendy v oblasti CI?

Nejvíce CI je ovlivněno novými technologiemi spojených s obsahovým zpracováním informačních pramenů. Na to reagovala i světová databázová centra svými informačními produkty. I celá řada českých informačně-brokerských firem se zaměřuje na informační služby na míru a s přidanou hodnotou pro své klienty většinou z velkých firem. CI se stává součástí zájmu tzv. chief knowledge officers – CKO, kdy se ve firmách prosazuje koncept chovat se ve smyslu na znalostech založené firmy (knowledge-based company). Nicméně není ještě tolik zájemců, kteří by nebyli jen užaslí, ale i za takové nadstandardní služby platili. Jedno je jisté, současná na znalostech založená společnost potřebuje i takové aktivity, jako jsou competitive intelligence. Chvíli si počkejme a uvidíme, jsem optimista. CI si najde své místo a naši absolventi, jak z Prahy, tak i z Brna, možná Opavy budou nacházet v dané oblasti uplatnění.

Autor: Martina Macháčková