Rozhovor s PhDr. Michaelem Babkou
Odborné články, Realizace CI
3. 2. 2010
Portál CI přináší rozhovor s PhDr. Michaelem Babkou, ředitelem vývoje společnosti Creditinfo Czech Republic.
Vyhledáváním informací a zaměřením na jejich využití se zabýváte již dlouho. Jak jste se k tomu dostal?
Odhlédnu-li od faktu, že jsem to před drahnými lety studoval (to bylo v době, kdy vrcholem automatizace byly děrné štítky), tak rozhodujícím momentem bylo asi zřízení specializovaného pracoviště pro přístup k zahraničním databázovým centrům na tehdejším ústředí VTEI. Řízením osudu jsem se tak (někdy v roce 1982) dostal nejen k informačním zdrojům jiným smrtelníkům v tehdejším Československu nedostupným, ale i k převratné technice, jako např. k prvnímu skutečnému PC s harddiskem (20 MB).
Vystudoval jste na Ústavu informačních studii a knihovnictví na FF UK. Vidíte třeba nějakou spojitost knihovnictví a CI?
V dobách studií samozřejmě nikdo o CI nic netušil, a to z jediného prostého důvodu. Socialistická ekonomika neměla ani trh ani konkurenci. Ona to ani vlastně nebyla ekonomika. Uvažujeme-li o knihovnictví v tržním prostředí, pak bych jeho roli pro CI viděl v tom, že může být důležitou, i když ne jedinou a prvotní, základnou pro informační analýzu. V některých případech je pro CI potřeba jít do hloubky, zkoumat například i odborné publikace lidí pracujících pro konkurenci, analyzovat patenty a citace, zejména v podnikatelských oblastech napojených na moderní technologie. A knihovny, na rozdíl od drahých služeb poradenských firem, mají mnoho služeb zadarmo.
Píše se, že působíte jako externí pedagog. Můžete napsat kde učíte, co učíte a jestli se zmiňujete studentům i o CI?
Já jsem teď spíš externí pedagog ve výslužbě. Na učení mi nezbývá čas. Před pár lety jsem pohostinně vystupoval například na VOŠIS, kde dokonce zřídili obor „informace o firmách“ a CI bylo toho nedílnou součástí.
Jak se změnila praxe ve vyhledávání a využití informací za posledních 10 – 15 let?
Řekl bych, že zásadně. Kde jsou ty časy (viděno z pohledu producenta informačních produktů), kdy se zákazník spokojil s databází holých kontaktů nebo s výstřižky z novin nalepenými na A4! Nároky na obsah, kvalitu, aktuálnost dodávaných informací se mnohonásobně zvýšily, stejně tak jako požadavky na komfort služeb s tím spojených. Existují sice zavedené agendy, které si dlouhodobě firmy udržují (například monitoring zákazníků), ale i zde přinejmenším pracovníci přešli od listování v tištěném Obchodním věstníku k ověřování údajů na internetu. Mnohem více firem a institucí dnes ale využívá externích dodavatelů, ať poskytují informační produkty a nástroje pro vlastní práci, nebo služby na klíč. A to i v českém prostředí, které ve srovnání s ostatními zeměmi má poměrně mnoho zdrojů veřejně dostupných na internetu. Dnešní manažer si uvědomuje cenu informací o firmách i svého času a je ochoten za služby zaplatit, ale vyžaduje maximum dostupných dat v „komfortním balení“, tj. v takové podobě, která je optimální pro jeho další práci. Například dnes je běžnou praxí i v menších firmách před každým vystavením faktury prověřit, zda odběratel není v insolvenci, jak platí jiným odběratelům, jaké má kreditní hodnocení (skóring) atd. K tomu slouží specializované a vysoce sofistikované systémy, které shromažďují, analyzují a vyhodnocují desítky různých údajů na mikroekonomické i makroekonomické úrovni. Posun v požadavcích na využití informací za posledních 12 let je dobře patrný například na účetních závěrkách. Když jsme v roce 1997 rozjížděli jejich sběr a zpracování, měly o ně zájem maximálně některé banky nebo agentury, které poskytovaly kreditní zprávy. Dnes je to velice žádaný zdroj dat o hospodaření a situaci zákazníka nebo konkurenta a se závěrkami nebo s informacemi z nich odvozených pracují i firmy z výrobní nebo obchodní sféry. Kdybych měl ale posoudit požadavky na CI ve srovnáním s dalším využitím informací, pak bych na první místě uvedl marketingové účely (hledání nových zákazníků), pak prověřování solventnosti zákazníků. To jsou oblasti, kde asi uživatelé nejvíce utrácejí za informace. V závislosti na velikosti firmy pak je zde ještě oblast monitoringu vlastního obrazu v médiích. A teprve na čtvrté místo bych zařadil informační průzkum týkající se konkurence.
Jaké je povědomí o využití informací ve firmách? Vědí firmy obecně, co potřebují ke svému fungování na trhu, mají informace o svých konkurentech apod.?
Jak jsem uvedl v předchozí odpovědi, situace se určitě změnila k lepšímu. Najdou se ale samozřejmě firmy, které reálně konkurenci nemají a sledují informace jiného typu, nebo firmy, které žijí v přesvědčení, že žádné externí informace nepotřebují, že mají „svoje kanály“ a to jim k životu úplně postačuje. A i to může být v některých případech pravda.
Jak byste hodnotil informační trh u nás? Sledujete zde nějaké trendy? Jak vidíte budoucnost českého trhu?
To jsou na mě poněkud globální otázky. Mohu to vidět jen z úzkého pohledu svého zaměření na marketingové a finanční informace o firmách. Trendy jsem tu už trochu naznačil. Momentálně bych jako nejmarkantnější trend viděl snahu podnikatelů ochránit svoje peníze. Čili v období ekonomické krize nebo recese roste potřeba různých služeb, které hlídají insolvence, varují před zhoršujícím se platebním chováním, předvídají možnost úpadku apod. Ideálně, když na tyto služby navazuje inkaso pohledávek. Hodnota negativních i pozitivních informací o platební morálce je všem známa, jejich budoucnost a další rozvoj tkví ve větší solidaritě všech, kdo s těmito informacemi pracují. Vzniknou neelitářské systémy, do kterých budou ukládat platební zkušenosti velké i malé firmy a zpětně je sdílet. Něco podobného budujeme už od roku 2002.
Je něco, co Vás z oblasti Vašeho působení v poslední době potěšilo?
Potěšil mě insolvenční rejstřík na internetu, který konečně odpovídá potřebám a rychlosti doby. Ne že by se na jeho internetové podobě nenašly mouchy, nebo nevymyslela zlepšení, ale jako výsledek práce státní správy je to počin nadstandardní. Neodpustím si uvést ještě pravý opak, rejstřík exekucí. Z hlediska použitelnosti pro odbornou veřejnost jde o absurdní krok mimo. Nejsem proti komerčnímu poskytování dat, ostatně se tím sám zabývám, ale cena vždy musí odrážet reálné přínosy pro zákazníka.
Co byste doporučil studentům, když se chtějí uplatnit v oblasti CI?
Poradil bych jim nesoustředit se jen na CI. Ono to ostatně ani nejde, CI je průřezová disciplína a spoustu metod CI uplatníte i pro jiné účely. Nechcete-li se vyloženě zaměřit na konkurenční analýzy (což uplatníte maximálně v několika málo poradenských firmách), pak je potřeba mít širší záběr a CI jako doplněk.
Nechystáte v současné době nějaký projekt nebo publikaci v souvislosti s CI?
Nechystám. Projektuji něco od rána do večera, takže od večera do rána už mám chuť spíš na jiné věci.
Autor Mgr. P. Šmejkal
Rubrika: Odborné články, Realizace CI
Zveřejnil: Kateřina Byloková
Štítky: Michael Babka, rozhovor
Sekce: Profesionál, Podnikatel, Student
Související články
Žádné komentáře »
Zatím nemáte žádné komentáře.
RSS komentářů k tomuto příspěvku.
Napsat komentář
%7Cutmcsr%3D(direct)%7Cutmcmd%3D(none)%3B%2B__utmv%3D33648659.noscript%3B){kind=small}
Poslední komentáře