Rozhovor s Mgr. Petrem Šmejkalem

Odborné články

8. 11. 2009

Portál CI přináší rozhovor s Mgr. Petrem Šmejkalem, odborníkem na oblast konkurenčního zpravodajství.

Jak jste se dostal ke konkurenčnímu zpravodajství?

Poprvé jsem na tento pojem narazil asi v některém z článků od pana doktora Papíka. Tato profese mě oslovila od první chvíle svou zajímavou charakteristikou i náplní. Z mého pohledu jde o příjemný mix obchodních znalostí a informační vědy. Začínal jsem však jako nezávislý informační broker a až postupem času a s přibývajícími znalostmi a zkušenosti a hlavně v prostředí „velkého“ obchodu, když jsem přišel do společnosti Ernst & Young, jsem měl možnost se začít této disciplíně věnovat více.

U nás stále není konkurenční zpravodajství tak zažité, zlepšuje se to v poslední době?

Spíš než tvrzení, že u nás není CI zažité, bych se postavil za tvrzení, že není správně dělané. Ono se v podstatě dělá v naprosté většině firem, jen bohužel velmi chaoticky, nesystematicky a konečné výsledky nenesou požadované přínosy. Ale tato situace se v poslední době zlepšuje. Určitě na tom měl svůj podíl vznik české pobočky SCIP a konference, které pořádala, a také šíření obecného povědomí o CI, které dělá například pan Vejlupek. V současné době je pro šíření konkurenčního zpravodajství ideální doba, firmy si hlídají náklady, snaží se optimalizovat a zefektivnit produkci, pokud mají nějakou konkurenční výhodu, chtějí si ji udržet. Zde je pro CI skvělá možnost uplatnění, proto věřím, že při vhodném šíření povědomí o této disciplíně a za pomoci dalších akcí, jakými mohou být například vzdělávání konkrétních lidí, kteří mají v podnicích CI na starosti, má konkurenční zpravodajství našlápnuto k mnohem zajímavější budoucnosti.

Jaký je rozdíl mezi CI u nás a ve světě?

Je potřeba si uvědomit, že tomu není ještě tak moc dávno, kdy u nás vůbec neplatila pravidla volného obchodu. Bylo tu centrální plánování, podniky si v podstatě nekonkurovaly, technologie se ze západních zemí přebíraly téměř bez jakéhokoliv ohledu na patenty nebo ochranné známky atd. Po té následovala doba velmi divoká a hektická a až v poslední době jsou trochu vidět tendence vést obchod podle fér podmínek a přesto si udržet šanci mít konkurenční výhodu. V zahraničí, zejména v západní Evropě a USA je obchod zasazen do trochu jiných podmínek. Informační průmysl tam má svou tradici a pevně vybudované postavení, jsou tam pevně ukotveny požadavky na legálnost a etiku jednání. Na druhou stranu musím poznamenat, že z hlediska CI jsme mezi zeměmi postkomunistického bloku (kromě samotného Ruska) mezi špičkami ať už se jedná o dostupnost informací, průhlednost státní sféry a obecně podnikání, proto si myslím, že časem se budeme západnímu standardu přibližovat stále více. Porostou zkušenosti nejen CI profesionálů, ale také firem, které se začínají učit tomu, co mohou od CI požadovat a co jim může přinést.

Liší se radikálně ceny za CI služby u nás a ve světě?

Nemyslím si, že by se ceny lišily nějak radikálně, nicméně vzhledem k rozdílným postavením ekonomik tu rozdíly určitě jsou.

Je velký rozdíl, když si dělám CI pro malou nebo velkou firmu?

Principielně zde zásadní rozdíl není. I CI pro malou firmu je potřeba dělat důkladně a věnovat mu potřebnou pozornost. Rozdíl by se dal ale určitě nalézt v rozsahu, kdy velká firma si může dovolit investovat do CI procesu mnohem víc prostředků a má tak možnost (není to samozřejmě pravidlo) vytěžit lepší informace, lépe podchytit signály, které o dané problematice vypovídají atd. Je však potřeba mít na paměti, že hlavní přínos CI by měl být v kvalitní práci analytika, který celému procesu dává přidanou hodnotu. Měl by to tedy být ten klíčový faktor, od něhož se odvíjí úspěch a kvalita CI.

Může si firma dělat analýzu konkurenčního prostředí sama nebo je lepší si najmout profesionála?

Toto je velmi těžké posoudit, protože obě varianty mají svá pro a proti. Člověk znající firmu zvnitřku dokáže mnohem lépe pochopit její potřeby, je citlivější k signálům, které by měl sledovat, zná historii a souvislosti daných firem a trhů a v neposlední řadě často také lépe zná zvyklosti a specifika managementu, takže je schopen pro ně vyhotovit lepší report. Na druhou stranu je ale člověk z vnitřku firmy vždycky trochu zaujatý, má často tendenci překrucovat výsledky tak, aby byly pro jeho společnost přívětivější, má už své „zaběhnuté koleje“ díky nimž není schopen se na problémy dívat objektivně. Externí specialista je lepší hlavně pro svou nezaujatost, díky tomu, že je schopen myslet jinak, přicházet s kreativními nápady atd. Nehledě na fakt, že externí profesionál mívá hlubší profesní znalosti, co se týče CI, zejména následné analýzy. Dále je také lepší v tom, že zná standardní postupy, používá osvědčené výstupní formáty, atd. Je tak zpravidla schopen podat výsledky rychleji a efektivněji. Další otázkou, kterou je však potřeba vzít v potaz, je bezpečnost. Do jaké míry bude firma věřit externímu člověku, aby mu svěřila práci na vytváření strategií a na stanovování cílů.

Je v době hospodářské krize úloha CI důležitější?

Určitě je. Již jsem zmiňoval, že v důsledku optimalizace nákladů je získání a udržení konkurenční výhody ještě větší výzvou než v době prosperity. Protože v době kdy se firmě daří, je mnohem složitější přesvědčit vedení o tom, že potřebují strategický plán, že musí sledovat nové trendy a kroky konkurence. Proč by měli, když se jim daří? Avšak v době krize vidí využitelnost CI mnohem více lidí a je tak potřeba vzít tuto šanci, pomoct zabydlet CI proces v podnicích a obhájit si důležitost těchto výdajů. Nároky na CI jsou však v době krize větší než předtím. Je ale třeba si uvědomit, že vybudování kvalitního zpravodajství je dlouhodobý proces, takže kdo s CI začíná až nyní, nemá moc šancí na zúročení jejích výsledků. Naopak, pokud někdo budoval CI centrum v průběhu doby před krizi, může nyní sklízet šťavnatou úrodu. V době současného útlumu se takříkajíc láme chleba, proto je potřeba zvýšit opatrnost při zásadních krocích, které by mohly ovlivnit chod firmy, je potřeba více sledovat konkurenci a rychle se učit z jejích chyb a úspěchů, co nejpružněji reagovat na požadavky trhu a změny trendů. To všechno by mělo správně fungující CI centrum být schopno zajistit.

Je teď nějaká novinka v oblasti CI? Něco co je IN?

Poslední dobou se v CI komunitě hodně mluvilo o využití sociálních sítí. Tento trend má určitě svůj potenciál, dává možnost se lépe orientovat v tom, kdo jsou lidé ve vedení firem, které sleduji, na koho jsou navázáni, jaké je jejich zázemí, atd. Obrovský potenciál nám to dává například v případě, kdy narazíme na (nebo jsme schopni vyhledat) lidi, kteří čerstvě opustili firmu, o niž se zajímáme. Tento velmi cenný zdroj informací se tak nabízí takříkajíc na stříbrném podnose. Dále se také v poslední době probíralo CI v oblastech mimo hlavní dění, tzn. zejména v jižní Americe, Číně, Rusku, Indii atd. Tyto dost specifické oblasti jsou dnes také velmi zajímavým zdrojem nových poznatků a přístupů.

Kde by měl začít student, který se zajímá o oblast CI a chtěl by v tomto oboru pracovat?

Studentům, kteří by měli o CI zájem, bych určitě poradil, ať se registrují v organizaci SCIP, která je obrovskou studnicí znalostí, zkušeností a zajímavých lidí, kteří rádi sdělují své zkušenosti a rádi poradí začínajícím kolegům. Dále pak samozřejmě sledovat obchodní svět a naučit se orientovat v základních ekonomických termínech.

Na co si dávat velký pozor v oblasti etiky konkurenčního zpravodajství?

Určitě je oblast etiky a legálnosti kolem CI velkým problémem. Už jen to, že nelegální a neetické praktiky získávání informací jsou mnohdy jediným prostředkem jak danou informaci získat. To se pak těžko obhajuje postoj, který tuto praktiku zavrhuje. Proto se u nás, kde máme obchodní prostředí pořád ještě trošku divoké, stále tyto nesprávné praktiky používají. V seriózním jednání by však měli všichni pokud možno dodržovat etický kodex, tak jak ho propaguje organizace SCIP a spíše se snažit přizpůsobit celé ekonomické prostředí tak, aby bylo co nejprůhlednější a získávání informací by nevyžadovalo žádné extrémní přístupy. Když to tedy shrnu, jsem spíše zastáncem toho, aby se organizace jako SCIP, Hospodářská komora, atd. zasadily o co největší zprůhlednění obchodních praktik a zveřejnění co největšího množství informací. Tím by odpadla nutnost získávat informace špatnými prostředky.

Jak se liší teorie CI od praxe?

Největší rozdíl mezi teorií a praxí v CI je to, že teorie většinou počítá s ideálním stavem věcí. Ve většině případových studií nenarazíte na případ, kdy firma požadované informace nezveřejňuje nebo na tento segment pro náš region neexistuje studie, která mapuje důležité informace. Musíte tak vycházet z neúplných dat a konečný výsledek to pak může znatelně ovlivnit. Dalším velkým rozdílem mezi teorií a praxí pak je často přístup vedení. V praxi velmi často narazíte na problém, kdy vedení buď neví přesně jaké informace potřebuje nebo jaké může vůbec požadovat. Dost často si vedení nepřipouští, že pokud si nechají vypracovat konkurenční zpravodajství, mělo by obsahovat nejen tvrdá data poskytující jim obrázek o tom, jak se konkurentům daří, ale zároveň i doporučení, které by určitě měli zvážit a promítnout ho do změny strategie podniku. Velkou odlišností je pak také přístup k neetickému chování. V teorii je jednoznačně zavrhováno jako úplně špatné, nicméně v praxi se pak můžete velmi často setkat s tím, že se tyto praktiky provádí. Proto s nimi musí v praxi člověk počítat a umět proti nim aplikovat odpovídající kontra CI.

Autor G. Masaříková

Rubrika: Odborné články

Zveřejnil: Kateřina Byloková

Štítky: rozhovor

Sekce: Profesionál, Podnikatel, Student

Související články

• 3. 2. 2010 -- Rozhovor s PhDr. Michaelem Babkou
• 14. 12. 2009 -- Rozhovor s Ing. Ivanem Špinglem
• 22. 11. 2009 -- Rozhovor s PhDr. Richardem Papíkem

Žádné komentáře »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS komentářů k tomuto příspěvku.

Napsat komentář