UHRÍN, T.: Jak používat volně dostupné nástroje k základnímu sledování konkurenta: nástin problematiky (v ČR) a příklady

Autorské články

24. 1. 2011

Autor: Tibor Uhrín

Úvod: Které informace… ?

Co jsou to v konkurenčním zpravodajství (CI) základní informace o konkurentovi? Taková otázka se nám může zdát prostá; po krátkém zamyšlení však uznejme, že odpověď na ni nebude ani trochu jednoznačná… Tak zaprvé, uvažme kontext, v jakém byla položena, neboť ten možné hranice odpovědi zúží a zpřesní. Ale zadruhé, uvažme jaké všechny kontexty nám mohou přijít na mysl:

  • Hledáme informace o existujících konkurentech, o nichž jsme doposud nevěděli? Jaké je vlastně prostředí oboru, ve kterém podnikáme, nebo kam se teprve chystáme vstoupit? Zcela obecně: jaké je prostředí naší konkurence; či velmi konkrétně: kdo jsou ti ostatní?
  • Chceme si být jisti, zda konkrétní firma skutečně existuje nebo jak se jí daří? Před kterou se mít na pozoru a se kterou uvažovat o spolupráci? Je konkrétní firma skutečně důvěryhodná, nebo měla v minulosti ona či lidé s ní spojení nějaké závažné problémy? Které firmy jsou dostatečně solidní, abychom jim s klidnou myslí mohli věřit?

Takový náčrt nám pro tuto chvíli již postačí, byť zajisté bychom v úvahách mohli dále pokračovat. Tento článek se bude věnovat zejména právě zmíněným otázkám; pojem základních informací bude dále přesněji vymezen. Bude zde stručně pojednáno o metodách získávání těchto informací a zaměříme se na postupy, které využívají bezplatných informačních zdrojů. Nástroje pro získávání informací budeme chápat v širším slova smyslu, a tudíž sem zahrneme nejen vyhledávače, ale také databáze, úložiště, rejstříky, katalogy či rozcestníky, portály… Zkrátka obecně, zdroje.

Co jsou to základní informace o konkurentovi?

Každá firma se zajímá o své okolí, přičemž nutně shromažďuje více či méně systematicky informace nejrůznější povahy. Účelem je dospět k nějakému poznání, které se později stává podkladem k rozhodování, řízení a dalšímu rozvoji. Dagmar Vránová k tomuto píše: „K velmi silným motivům pro systematické shromažďování informací o jiných firmách patří konkurenční boj. (…) Sledování a vyhodnocování konkurenčního prostředí s cílem odhalit slabé nebo silné stránky konkurence, rozpoznat její strategické záměry.“ Zde máme základní motiv, ale ten ještě nestačí. O jaké informace tu jde – a které z nich můžeme považovat za základní? Čtěme dále: „Druhým motivem je prověření obchodního partnera, což je činnost spadající obvykle do procesu řízení rizik. (…) Další situace (…) patří již do oblasti investic. (…) A podobně, hledá-li firma investora, musí nejprve shromáždit, získat a důkladně analyzovat mnoho informací o potenciálních investorech.“ A už to máme: Je to tedy snaha rozhlížet se a získat takové informace, které nám odhalí, jak vlastně naše konkurenční prostředí vypadá, a které nám poradí, kdo je kdo a jak si stojí, na koho si dávat pozor.

Jsou v zásadě tři kategorie základních informací, které o konkurenci můžeme střádat:

  • Kancelářské informace, které zpravidla zahrnují jen základní údaje o firmě a jsou jakýmsi potvrzením její existence. Jejich kvalita značně kolísá, a to jak v ucelenosti, tak i v rozsahu.
  • Kreditní informace jsou již vyšším typem informace a jejich součástí je určité hodnocení z pohledu třetí strany (zpravidla producent informace). Obecně však bývají tyto velmi cenné informace placenou službou.
  • Bankovní informace jsou specifickým druhem informací o klientovi dané banky, stavu jeho konta, platební morálce atp., které ovšem nebývají veřejnosti snadno přístupné.

Jiné tři kategorie rozlišuje Vránová, a to podle účelu, kterému mají ve firmě sloužit (např. strategickému marketingu, výzkumnému pracovišti, řízení rizik, …). Jsou to:

  • Informace o jiných firmách
  • Informace o oboru
  • Informace o teritoriu

Podle průzkumu, který před časem provedla Miroslava Brázdilová: „K využití konkurenčního zpravodajství firmy nejčastěji přiměla potřeba získat více informací o dění na trhu. Menší hrozbu spatřovaly podniky v nedostatečném počtu informací pro strategické rozhodování a plánování. (…) Největší důraz kladou oslovené podniky na sběr informací obchodního a marketingového charakteru. Protipólem jsou informace kreditní a burzovní. (…) Polovina respondentů staví na stejnou úroveň důležitost informace finanční a legislativní. O něco větší zájem pak jeví o informace ekonomické a kancelářské.“

Udělejme si tedy nyní takový průřez: Jako základními informacemi se v tomto článku budeme zabývat především kancelářskými informacemi, přičemž obecněji to budou informace o jiných firmách a okrajově pak také inf. o oboru. Zajímat nás bude zejména, jak zjistit, které firmy podnikají v jakém či daném odvětví, jejich identifikace (název, adresa, kontakt, založení, lidé…), a jejich charakteristika (počet zaměstnanců, obrat, majetek, popis činnosti…). Samozřejmě, že toto vymezení nemusí být absolutně závazné – a tu a tam mohou být jeho hranice neostré.

Pro doplnění ještě připomeňme, že v současné době poznamenala situaci v oblasti hledání informací o konkurentech ekonomická krize. V této době význam některých informací narůstá, spolu s tím jak pozorujeme některé jevy: zhoršující se platební morálku firem; zvýšenou aktivitu v oblasti „merges & acquisitions“; či snižování výdajů, omezování investic, atd. Zajímají nás tedy více tzv. negativní informace o firmách, inf. o změnách ve vlastnických vztazích a důležitým zdrojem se – pro svoji všestrannost – stává zpravodajství (monitoring tisku apod.).

Jak informace získáváme?

Kde a jak vyhledávat základní informace o konkurenci? Zaměřme se krátce na metody, které máme v CI k dispozici – ovšem zabývat se tu budeme pouze shromažďováním informací prostřednictvím internetu. Nutno podotknout, že shromažďování dat o jiných firmách nemá smysl, chybí-li jejich následná (a důkladná) analýza. Přestože analýzou se v tomto článku nezabýváme, měli bychom si uvědomit, že k přetavení získaných dat na poznatky je nezbytná. Budeme-li se pohybovat ve sféře volně dostupných informací, práci v tomto ohledu budeme mít podstatně stíženou. Komerční zdroje se od volně přístupných liší hlavně poskytováním přidané hodnoty k nabízeným datům, což mohou být různá hodnocení, sumarizace či doporučení. Jiná forma přidané hodnoty tkví ve způsobu prezentace informací, které jsou třeba lépe uspořádány, integrovány na jednom místě z vícera heterogenních zdrojů, práce s nimi je interaktivní atp. Kus analytické práce tak v podstatě komerční producenti dělají za nás. Zde s tímto, bohužel, počítat nemůžeme…

Konkurenční zpravodajství a jeho význam ještě stále nemusí být v našem prostředí plně pochopeno. K tomu píše Vránová: „Monitoring konkurence patří k běžným podnikovým procesům, avšak je mnohdy úsměvné, jak nedokonalými metodami je tento proces zajišťován. I některé velké a renomované firmy sledují informace o svém tržním okolí nahodilým vyhledáváním informací na internetu, vrcholem bývá placená služba monitoringu médií nastavená na předem vybraných několik klíčových slov. Pověstné ‚googlování‘ je používáno pro každou příležitost s přesvědčením, že tuto činnost zvládne i administrativní asistent.“ Jestliže toto stále platí, je to na pováženou. Je také možné, že u nás stále přežívá nedůvěra v CI jako jen jakéhosi měkčího výrazu pro špionáž nebo různé pochybné praktiky. Ve skutečnosti, charakter všech metod či praktik konkurenčního zpravodajství musí být vždy legální. V tomto článku si ukážeme možnosti vyhledávání informací z veřejných zdrojů – z nichž mnohé byly zřízeny, a to zcela smysluplně, na základě legislativy státu. To může alespoň z části uklidnit kohokoliv, kdo by zde snad ještě pochyboval o etice CI.

Bylo nastíněno již výše, že různé druhy informací, které nás zajímají, mohou mít nějaká úskalí. Tak především roztříštěnost kancelářských informací, jejich nahodilá úplnost či neúplnost… Negativní informace (které nás v současnosti více zajímají) nemusejí vypovídat o skutečnosti a je třeba pečlivě analyzovat každou samostatně. Jsou tzv. „tvrdé“ údaje, jako např. záznamy o exekucích, konkurzech či insolvenčních řízeních. Ty obzvlášť mohou být zavádějící. Naproti tomu jsou údaje „měkčí“, a to zprávy o vedení soudních sporů, propouštění, omezování výdajů apod. Takové zprávy je dobré posuzovat v kontextu prostředí, ve kterém firma funguje.

Na závěr této kapitoly se ještě jednou vraťme ke slovům Vránové: „(…) i když se na webu nachází mnoho ‚informačních perel‘, je to současně zdroj dezinformací a omylů. Klíč k proniknutí k podstatným znalostem o konkurentech spočívá ve schopnosti využít data, která nalézáme poměrně snadno.“ A v tomto smyslu mohou oficiální, veřejně přístupné zdroje skýtat značnou výhodu: informace v nich jsou poměrně snadno dostupné a současně většinou důvěryhodné.

Nástroje

Již bylo zmíněno, že nástroji budeme myslet také databáze, katalogy, rejstříky… a obecně zdroje informací. Ostatní prostředky, které nějak mohou zprostředkovávat nebo podporovat vyhledávací činnost či sběr dat, nás v tomto článku zajímat nebudou. Představíme si zde volně dostupné nástroje, kterými lze (zcela bezprostředně) získávat základní informace o konkurentovi, a to ve smyslu, jak jsme si jej vymezili již v dřívější kapitole.

RES

Český statistický úřad vede Registr ekonomických subjektů (RES). Databázi lze prohledávat na adrese http://registry.czso.cz/irsw/, k hledání je ovšem nutné znát IČO nebo alespoň část názvu subjektu (min. 3 znaky). Vyhledávací dotaz je možno přinejmenším částečně zpřesnit, taktéž můžeme využít možnosti filtrování výsledků dle předdefinovaných kritérií. Co zde zjistíme?

  • IČO nebo název firmy, její právní formu, datum vzniku, sídlo (ulice, část obce, obec …);
  • Velikostní kategorie dle počtu zaměstnanců, činnost dle klasifikací OKEČ nebo CZ NACE;
  • Datum zániku, pokud se tak stalo, a způsob zániku.

Databáze je solidním zdrojem údajů. ČSÚ ji spravuje podle zákona a za tímto účelem je oprávněn vyžádat si od ekonomických subjektů jednou do roka potřebné údaje. Takový interval je však nadmíru dlouhý, uvažujeme-li otázku aktuálnosti dat. Informace o aktuálnosti je viditelně vyvěšena, nicméně údaje mohou trpce zaostávat za skutečností.

RŽP

Další, veřejnou institucí spravovanou databází je Živnostenský rejstřík (RŽP), který nalezneme na webové adrese http://www.rzp.cz/. Její správa podléhá Ministerstvu průmyslu a obchodu. Živnostenský rejstřík je podobný Registru ekonomických subjektů, a proto zde zmíníme především některé podstatné rozdíly:

  • Je možné vyhledávat i bez znalosti IČ nebo názvu subjektu (tedy např. stačí znát pouze adresu). Možnosti formulace dotazu jsou ovšem značně omezené.
  • Kromě informací o subjektu (identifikační údaje) nalezneme v záznamech údaje o živnostenských oprávněních subjektu a lidí s ním spojených, a to včetně seznamu zúčastněných osob (tedy také odpovědní zástupci k jednotlivým oprávněním), rovněž i provozovny ke konkrétním předmětům podnikání.
  • V databázi lze prohlížet jednak aktuální údaje, tak i údaje s jejich historií. Záznamy ve výsledcích hledání jsou napojeny na vyhledávač v Obchodním rejstříku, který rovněž obsahuje Sbírku listin. V podstatě je tak dohromady integrováno několik zdrojů, ačkoliv opačnou cestou to již nefunguje.

Obchodní rejstřík a Sbírka listin

Databáze provozovaná Ministerstvem Spravedlnosti shromažďuje zápisy vedené u rejstříkových soudů v ČR. K jejich prohledání je možno využít tří rozdílných přístupů: hledání podle názvu subjektu, podle osoby nebo společníka (ve smyslu právnické osoby). V Obchodním rejstříku máme tedy možnost vyhledávat informace buď o konkrétní firmě (popřípadě o firmách, které jsou jejími společníky), anebo o záznamech konkrétních osob, u některého z rejstříkových soudů. V prvním případě využijeme strukturovanějšího formuláře a v dotazu zadáme název, anebo IČ; při hledání společníků je to podobné. U hledání osob vycházíme ze jména, příjmení či rodného čísla. Ve všech případech lze dotaz ještě upřesnit, a to např. specifikací místa. Základní rozcestník k modulům vyhledávání se nachází na adrese http://www.justice.cz/or/.

Ve výsledcích můžeme procházet aktuální, ale i zneplatněné záznamy. Můžeme tedy sledovat také minulost subjektu. Zjistíme zde mnoho informací, např. o základním kapitále, o tom, kdo a kdy jej splatil; o lidech pak jejich adresy či rodná čísla… Data z O.R. bývají poměrně dobře aktualizovaná a informace o aktuálnosti je přehledně vyvěšena.

Záznamy jsou dále napojeny na Sbírku listin. Do této databáze jsou shromažďovány digitální kopie listin, které subjekty podle zákonů předávají rejstříkovým soudům. K nalezení jsou tu výroční zprávy, účetní závěrky, notářské zápisy a další různé písemnosti, které nám mohou být užitečné. Bohužel jsou sbírky dokumentů v této databázi tu a tam nekompletní…

ARES: meta-zdroj

K centrálnímu přístupu k většině dat ze všech doposud uvedených zdrojů je možné použít systém ARES, Administrativní registr ekonomických subjektů, který spravuje Ministerstvo financí. To může být výhodné, neboť: „Informace uložené v jednotlivých zdrojových registrech jsou v některých případech nepřesné nebo neaktualizované. Někdy se údaje o témž subjektu v různých zdrojích liší.“ Tento systém tedy čerpá údaje z informačních systémů veřejné správy, které poskytují data o ekonomických subjektech, a umožňuje v nich vyhledávat na jednom místě, a to prostřednictvím dvou uživatelských vstupů:

  • Hledání fyzických osob http://wwwinfo.mfcr.cz/…s_fo.html.cz, kde jsou vstupními prvky jméno, rodné číslo, bydliště, popř. angažmá (např. podílník, člen dozorčí rady, …).
  • Hledání ekonomických subjektů http://wwwinfo.mfcr.cz/…s_es.html.cz, kde jako vstupní prvky slouží název, IČ, sídlo, právní forma, specifikace ekonomické aktivity podle CZ-NACE.

V záznamech ke každému konkrétnímu subjektu, k nimž nás dovedlo vyhledávání, jsou zahrnuty odkazy na záznamy vedené ve zdrojových registrech – tyto odkazy jsou současně cestou, jak hledat další, již podrobnější údaje. ARES také u prohlíženého záznamu porovnává shodu nebo rozpory v údajích mezi zdrojovými registry a o případných neshodách uživatele informuje. Systém usiluje o každodenní aktuálnost dat.

Ověření majetku, identity, registr dlužníků

Ke zjištění určitých aspektů majetkových poměrů daného subjektu či jeho chování poslouží Centrální registr dlužníků (CERD). Tento zdroj (spravovaný firmou CERD ČR) slučuje informace např. o návrzích na konkurs či již vyhlášeném konkursu na majetek, dále vede „Černou knihu“ problémových společností se špatnou obchodní etikou či v trestním řízení. Jednou ze služeb je také monitoring insolvenčního řízení, dalšími – ale již specifičtějšími – jsou hledání osob v pátrání Policie ČR nebo denně aktualizovaný seznam neplatných dokladů. Tyto nástroje mohou v základní rovině pomoci minimalizovat ta největší rizika, proto doporučujeme důkladně se seznámit s veškerou nabídkou na adrese http://www.centralniregistrdluzniku.cz/. Data jsou poskytována zdarma, je ovšem nutná (bezplatná) registrace v systému; teprve pak je možné vyhledávat.

Jako velmi příjemné lze hodnotit kroky tohoto systému vstříc integraci, kdy na svém webu – hned po boku vlastních služeb – odkazuje na Obchodní rejstřík, Živnostenský rejstřík (zde již výše popsané) a Registr plátců DPH a zprostředkovává vyhledávání v těchto zdrojích.

Velmi zajímavou službou CERDu je seznam domén a webových stránek, o nichž se zmiňovala média v souvislosti s podezřením na protizákonné jednání. Je zde u každého případu popsán předmět takového podezření.

Také by nám tu nemělo uniknout „Veřejné hodnocení firem“, které je novinkou spuštěnou v květnu r. 2010 (a tudíž prozatím nemusí být příliš bohaté v množství záznamů), a které umožňuje „(…) vzájemnou informovanost občanů, firem a OSVČ o zkušenostech o všech ekonomických subjektech evidovaných v České republice. (…) umožní výměnu informací nejenom prostřednictvím diskuzí.“ Systém se zaměřuje na hodnocení platební morálky i kvality produktů a služeb. K tomuto účelu zde veřejnosti slouží diskusní fóra. Nemají to však být pouze negativní informace a účel zdejšího hodnocení neplyne již nikterak přímo z účelu vedení registru dlužníků.

Jednoduchým nástrojem k ověření majetku, který lze použít v některých případech, je systém Českého úřadu zeměměřického a katastrálního Nahlížení do katastru nemovitostí, a to na webu http://nahlizenidokn.cuzk.cz/. Jestliže známe adresu, kde konkrétní subjekt sídlí nebo kde se nalézá objekt v jeho vlastnictví či jiném vztahu (např. provozovna k předmětu živnostenského oprávnění), můžeme zde zjistit, komu takový objekt ve skutečnosti patří. Zjistíme tedy, zda firma sídlí v pronajatých prostorách nebo vlastních, popřípadě v jakém typu objektu. Tyto údaje můžeme vyhledat také k zúčastněným osobám – třeba společníkům. V systému lze vyhledávat budovu nebo parcelu. K vyhledávání zde také slouží interaktivní mapa, jejímž prostřednictvím lze předně snadno zjistit číslo parcely (které obvykle neznáme).

Výčet zdrojů (zejm.) negativních informací ukončeme Registrem úpadců, který vede (již zmíněné) Ministerstvo spravedlnosti. Ověřit si, zda daný subjekt není v tomto registru, lze na adrese http://www.justice.cz/…kuk/s_i8.sqw. Vyhledávací formulář je v podstatě shodný s formulářem Obchodního rejstříku, dotaz lze zpřesnit množstvím kritérií.

Další volně poskytované informace: veřejné zakázky

Pouze krátce se zmiňme o Informačním systému o veřejných zakázkách a především pak o jeho „uveřejňovacím subsystému“ na adrese http://www.isvzus.cz/usisvz/. Zde můžeme vyhledávat např. vítěze veřejných zakázek za určité období nebo podle názvu subjektu, popř. IČ. Je samozřejmě možné hledat také informace o zadavatelích zakázek, stejně jako sledovat probíhající řízení. K zjistitelným údajům patří také finanční hodnota zakázky, její předmět, ale i důkladný popis průběhu řízení vč. kritérií, z čehož můžeme mnohé odvodit. Systém spravuje Česká pošta.

Certifikované firmy

Zdrojem užitečných informací o firmách pro nás může být Národní informační středisko podpory kvality a jeho „informační server“. Zde budeme vyhledávat poněkud specifické údaje, které lze ovšem stále zařadit do oblasti základních informací: Jsou to údaje o udělených certifikátech kvality.

Na serveru se nachází databáze Národní registr certifikovaných organizací (NRCO), a to přesněji na adrese http://www.npj.cz/…-organizaci/. Ke svému prohledávání databáze nabízí dvě možnosti: Hledání podle počátečního písmene nebo čísla z názvu (jména) subjektu v abecedním rejstříku, anebo metodu strukturovaného formuláře, kde lze dotaz vyjádřit specifikací různých kritérií: typ certifikátu, místo sídla subjektu, obor činnosti. Kritéria není třeba specifikovat veškerá, a tudíž můžeme hledat např. všechny certifikované subjekty v dané oblasti, či třeba firmy s jedním nebo několika konkrétními certifikáty. Pro případ potřeby jsou popisy všech zde zahrnutých certifikátů snadno dostupné na dobře viditelném místě.

Data jsou do systému shromažďována od spolupracujících certifikačních orgánů a ty jsou zodpovědné za jejich správnost i aktuálnost. Datum poslední aktualizace je vždy viditelně uvedeno u každého jednotlivého záznamu. Správa tohoto systému spadá zprostředkovaně pod Ministerstvo průmyslu a obchodu – stará se o něj Rada kvality ČR, jejímž řízením je ministerstvo pověřeno.

Patenty…

Hledání těchto informací ve své podstatě souvisí s otázkami: „Jaká je tvůrčí síla našich konkurentů?“, „V čem ve svém oboru vynikají?“, „Co přesně je předmětem jejich činností?“ atd. Zajímavým ukazatelem, který ještě zdůrazněme, je platnost patentu, neboť s jejím vypršením může firma přicházet o určitý zdroj příjmů. Zde si přiblížíme možnosti vyhledávání v databázích Úřadu průmyslového vlastnictví na webu http://www.upv.cz/cs.html, a to konkrétně ve dvou z nich (viz níže). Nebudeme se věnovat duševnímu vlastnictví, které je registrované v zahraničí – je ovšem dobré uvědomit si, že některé firmy nebo jejich produkty mohou mít mezinárodní přesah, a tedy v konkrétních případech může i to být vhodné.

Databáze patentů a užitných vzorů na adr. http://www.upv.cz/…atabaze.html umožňuje vyhledávat vynálezy, jejich původce i vlastníky. Údaje zahrnují především: datum přihlášení (udělení) a dobu trvání, jména původců, a dále vlastníků (kterými mohou být lidé i firmy). Součástí bývá el. kopie vlastního dokumentu s vymezením předmětu vlastnictví. Chceme-li zjistit stav patentů v určité oblasti, práce bude poněkud složitější, neboť tematické kritérium vyhledávání zde není podporováno – můžeme tak prohledávat pouze názvy patentových dokumentů, a to případně doplnit hledáváním v anotacích. Snazší tedy bude nejprve zjistit jména subjektů z okruhu našeho zájmu, a teprve následně se zajímat o možné vynálezy v jejich držení.

Databáze ochranných známek na adr. http://www.upv.cz/…atabaze.html zahrnuje ochranné známky platné na území ČR, které mohou patřit jak zdejším, tak i zahraničních vlastníkům. Vyhledávání je velmi podobné jako u předchozí zmíněné databáze. Tento zdroj ovšem vybízí k trochu odlišnému způsobu použití: Předně zde můžeme snáze hledat záznamy o firmách podnikajících v některé oblasti. Dále můžeme zjistit, jaké skupiny výrobků a služeb působnost firmy zahrnuje. K vyhledávání zde slouží kritéria, jako např.: jméno přihlašovatele či vlastníka, znění ochr. známky (slova z-), specifikace výrobků nebo služeb – popřípadě jejich tříd. V obecnější rovině hledání (tedy pomineme-li případ hledání inf. o konkrétním subjektu) je nejúčinnější metodou specifikace výrobku nebo služby…

Katalogy firem

Informace o firmách lze čerpat také z volně přístupných (nebo částečně bezplatných) katalogů firem. Jmenujme zde Ipoint od spol. ČEKIA, na http://www.ipoint.cz/…vyhledavani/, s jednoduchým vyhledávačem, kde zadáme jméno nebo IČ. Zjistíme zde základní údaje o identitě firmy, jejích statutárních orgánech, z části také o majetku. Některé firmy mají záznamy bohatší o popis podnikatelských aktivit dle (neaktuální, byť použitelné) OKEČ či v různých jiných detailech. U některých jsou navíc připojeny zpravodajské články (pozn.: o Ipoint jako zpravodajském serveru bude řeč později). Zajímavý je také přesah katalogu do prostředí Slovenska.

Podobný výběr informací poskytuje volně přístupná část databáze HBI, kterou provozuje firma HBI Česká republika. Tento zdroj rovněž přesahuje na území Slovenska, ale navíc i do několika dalších zemí Evropy. Bezplatně tu lze využít pouze základního vyhledávání, které ovšem můžeme nahradit listováním v katalogu. Ten je setříděný podle oborů činností. Databáze nabízí přístup ke dvěma tematicky odlišným oblastem informací, které nás mohou zajímat:

  • Katalog firem na adrese http://www.hbi.cz/index.php?… umožňuje zjistit, které firmy působí v daném odvětví, dále pak určité základní informace o nich, např.: název, IČ, DIČ, sídlo, kontakty a popis činnosti; případ od případu ale mohou být záznamy podstatně bohatší. Využijeme-li metodu prohlížení katalogu a vybereme konkrétní obor činnosti, můžeme záznamy ještě podrobněji zpřesnit podle regionů.
  • Druhou oblastí jsou tiskové zprávy, jejichž databázi budeme prohledávat na http://www.hbi.cz/en/zpravy/. Způsob hledání je podobný – opět lze využít katalog oborů. Zprávy bývají poměrně krátké (zřídkakdy více než jeden odstavec).

Zajímavostí, kterou obohacuje HBI jednotlivé záznamy, jsou dva grafy, které vyjadřují strukturu českých firem podle dosaženého obratu a podle počtu zaměstnanců. Do těchto grafů je pak firma v každém konkrétním záznamu zanesena. Záznamy jsou přehledně strukturované, a jestliže bývají některé co do množství údajů chudší, z jednotlivých (pak tedy prázdných) položek můžeme alespoň získat inspiraci, co dalšího o firmě hledat – mnoho z takových informací pak nebude složité vyhledat v jiných zdrojích (z většiny popsaných v tomto článku).

Na adrese http://axis4.komora.cz/ se nachází poměrně obsáhlá databáze Hospodářské komory ČR Centrální registr produktů a firem. Katalog umožňuje v bezplatném přístupu pouze velmi prosté vyhledávání, které má prakticky smysl jedině když známe jméno konkrétní firmy. Jako podstatně užitečnější se jeví katalog tříděný podle oborů činností. Můžeme jím procházet a postupně se probírat v hierarchii stále specifičtějšími oblastmi, které jsou navíc propojeny s geografickou mapou, s níž můžeme své hledání rovněž upřesnit. Co do kvality zpracování záznamů je však tento zdroj poněkud nekonzistentní: O některých firmách se dočteme jen ty nejstručnější informace, zatímco k jiným tu nalézáme bohaté množství údajů – mj. i ekonomické údaje za poslední rok, či třeba záznamy o lidech spojených s firmou, členství v asociacích nebo certifikátech kvality…

Jiným rejstříkem firem je Kompass (společnosti Kompass Czech Republic) na adrese http://cz.kompass.com/, který umožňuje vyhledávat mj. i podle zadání produktu či služby, k čemuž využívá hned několika klasifikací, mezi nimiž samozřejmě nechybí NACE. Rejstřík má mezinárodní záběr, ovšem na druhou stranu umožňuje vyhledávat i v rovině krajů ČR. Poskytované údaje o firmách zahrnují mj. obrat či velikost co do počtu zaměstnanců (obojí však jen přibližně, v kategoriích).

Na závěr ještě zmiňme databázi českých firem Inform (od spol. Mediatel), která se nachází na http://www.inform.cz/. Údaje ve vyhledaných záznamech jsou chudší, na druhou stranu je katalog propojený s Obchodním rejstříkem a systémem ARES, kam z jednotlivých záznamů o požadovaných subjektech vedou přímé odkazy na záznamy podrobnější. Je zde rovněž zajímavá možnost filtrovat hledání podle kritérií jako jsou „firmy s certifikátem“, „firmy podle tradice“, „firmy podle výše obratu“… Informu je docela podobný katalog ABC Českého Hospodářství (od stejnojmenné firmy), taktéž propojený s ARES a O.R. Možnosti vyhledávání jsou tu však chudší – a tedy jen pro doplnění: http://firmy.abc.cz/.

Informace z katalogů jsou často placenou službou na straně inzerenta, a proto mohou být tyto zdroje považovány za kvalitní (investuje-li firma do své propagace, spíše se postará o kvalitu poskytovaných informací). Na druhou stranu můžeme tyto katalogy přirovnat spíše k jakýmsi sítům, neboť mnoho firem v porůznu z nich registrováno není.

Dodavatelé, exportéři a jejich vlastní databáze

Bezplatně přístupné Sektorové databáze (dtb. dodavatelů) společnosti CzechInvest jsou zdrojem informací o firmách, které se orientují na dodávání určitých produktů jiným firmám. Databáze se nachází na adrese http://suppliers.czechinvest.org/…gateway.nsf/, ale k prohlížení samotného obsahu je nutná bezplatná registrace. V záznamech nalezneme identifikační a kontaktní údaje firem, produktové portfolio, ale také informace o certifikátech kvality. Hledat je možné firmy i produkty, zpřesnit lze výsledky podle regionu atd. U jednotlivých záznamů jsou také vedeny údaje o počtu zaměstnanců, obratu firmy a někdy i klíčových zákaznících.

Dále lze používat Adresář exportérů na http://exporters.czechtrade.cz/…talog-firem/, jehož poskytovatelem je agentura CzechTrade. Záznamy firem jsou tu sestaveny z identifikační a popisné složky, které nám obě mohou být užitečné: ident. složka zahrnuje název, IČ, adresu sídla, rok založení; popisná složka např. kategorii dle počtu zaměstnanců, popis firmy a předmětu její činnosti, její roční obrat. Co přidává tento adresář navíc, jsou přehledy zemí, do kterých firma vyváží své produkty nebo služby, dále pak zemí, kde má nějaké zájmy, a nakonec i zemí, v nichž má své zastoupení. Je zde možnost hledání podle klíčového slova, dotaz můžeme zpřesnit volbou oborového zařazení či geografických zájmů. Prohledávají se firmy nebo produkty (služby). Lze také listovat v katalogu, který je uspořádaný podle předmětů činností.

Již na pomezí: Obchodní věstník

Zdrojem, který obsahuje rozsáhlé informace o ekonomických subjektech – ale i částečně přesahuje rámec kancelářských informací, kterými se zde zabýváme – je Obchodní věstník. Není to zdroj zcela bezplatný, ovšem i přesto si jej zde představíme.

Obchodní věstník vychází jako týdeník (každou středu) v tištěné podobě, vydává jej spol. Economia. Má ale i své webové prostředí, a právě o něm bude nyní řeč. Na adrese http://ov.ihned.cz/ nalezneme poměrně bohatě strukturovaný vyhledávací formulář. Samo vyhledávání je bezplatné a prohledávány jsou články věstníku, které bývají sestavovány ze záznamů v obchodním rejstříku, textů účetních závěrek, z informací o veřejných soutěžích, aj. Retrospektiva sahá až do r. 1992. Lze vyhledávat podle vydání věstníku, jednotlivých rubrik (výroční zpráva, fúze a rozdělení, konkurz, …), dle obchodního jména, sídla spol., IČ, základního jmění atd. Obchodní věstník nám pouhým vyhledáváním poskytuje možnost zdarma se dopátrat mnoha základních informací – o tom, zda něco je nebo není; zda se se subjektem něco podivného děje. Texty vyhledaných záznamů již bývají zpravidla zpoplatněny, je zde však možnost jednorázového a poměrně nízkého poplatku, který lze splatit prostřednictvím SMS, a takto si okamžitě sjednat přístup k požadovanému článku. Zdarma bude tedy, například, možné zjistit, zda a kdy nastala v dané firmě nějaká změna – ačkoliv přístup k popisu takové změny již zpravidla podléhá zpoplatnění. Obdobně je tomu v případě údajů z účetních závěrek atd. Na druhou stranu, mnoho důležitého se dozvíme samotným vyhledáváním, třeba je- nebo byla-li firma v insolvenčním řízení.

Nespornou výhodou je aktuálnost, neboť jak bylo zmíněno už výše, data jsou poskytována každý týden. Taktéž rozsah poskytovaných informací je velmi dobrý (a to jak volně dostupných, tak i placených), byť tu a tam jejich kvalita zakolísá. Hlavní nevýhoda tkví v prezentaci vyhledaných záznamů, z níž dopředu není vždy zcela zřejmé, zda si koupíme kvalitní a úplnou zprávu – tedy co vše nakonec bude obsahovat.

Obchodní věstník lze jako nástroj k vyhledávání využít mnoha způsoby, a to především díky jeho možnostem strukturovat vyhledávací dotaz. Není přitom nutné zadávat jakýkoliv identifikační údaj subjektu a specifikaci podmínek vyhledávání můžeme nastavit obecně – např.: Brno, r. 2010, insolvenční řízení. Co ovšem v tomto směru bolestně chybí, je možnost zadání oboru podnikání…

Jak získat víc? Náměty, kam dál pro informace

Tato kapitola uzavírá přehled nástrojů a sama se tematicky pohybuje spíše již na hraně – částečně zasahuje i mimo rámec – ovšem hranice jsou zde přeci jen neostré; co lze chápat jako základní informace o konkurentovi a co již ne, můžeme nahlížet z více stran. Taktéž zde byly zmiňovány zdroje výhradně obecného záběru, zatímco například nejrůznější profesní asociace mohou skýtat nemálo užitečných informací ve zcela specifických případech. Budou zde nastíněny i některé méně přímočaré postupy získávání údajů, které již vyžadují více tvořivého úsilí, aby byly přeměněny na informace, natož poznatky…

Zase trochu jiný příklad: Registr solventních firem

Na svých webových stránkách zveřejňuje spol. Creditinfo Registr solventních firem. Aby se firma dostala na tento seznam, musí splňovat několik podmínek: Nesmí být vedena v žádné (sledované) databázi dlužníků, nikdy nesmí dlužit déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti, musí pravidelně zveřejňovat své účetní závěrky ve sbírce listin… Obsahem každého záznamu jsou základní údaje kancelářské povahy (IČ, DIČ, sídlo firmy, ředitel, kontakt), jejichž součástí je i popis předmětu činnosti. Seznam se nachází na adr. http://www.cicr.cz/?…, ovšem chybí zde možnost vyhledávání – lze pouze prohlížet seznam seřazený podle abecedy…

Tento konkrétní zdroj může poskytnout cenné informaci zejm. kreditní povahy, jelikož sám o sobě je vyjádřením určitého hodnocení. Pro svoje nedostatky v oblasti vyhledávání však poslouží spíše jen k ověření konkrétní firmy – zda je tu vedena nebo ne (přičemž druhá možnost nemusí vůbec vypovídat o ničem negativním). Vhodné bude také podotknout, že množství firem zde vedených není zrovna značné.

Monitoring veřejnoprávních médií

Zajímavým zdrojem pro nás může být zpravodajství, zejména přehledy zpráv s ekonomickou tematikou. Veřejnoprávní média poskytují všeobecné informace a jejich záběr je povrchnější – a v našem smyslu i méně zacílený – než jak tomu bývá u specializovaných zdrojů. S těží zde nalezneme vůbec nějaké informace o menších firmách a pravá hodnota těchto zdrojů tkví spíše v komplexitě zpravodajského obrazu, který dobře – a velmi pravděpodobně také nestranně – vykresluje celkové prostředí. To může být pro CI užitečné, ačkoliv v takovém smyslu by to bylo již nad rámec našeho případu. Na druhou stranu je to oblast kvalitně zpracovaných zpráv a poskytovaná veřejnosti zcela zdarma, pročež určitě stojí za zmínku i zde – chápejme ji ovšem spíše jako doplňkovou. Budeme hovořit o vyhledávání na zpravodajských webech Českého rozhlasu a České televize.

  • Český rozhlas nabízí vyhledávání nad všemi pořady své produkce prostřednictvím jednoduchého, fulltextového vyhledávače na adrese http://hledani.rozhlas.cz/. Výsledky je možno filtrovat a zpřesnit tak např. časové rozpětí či vybrat zprávy pouze z konkrétních pořadů. Ke zpřesnění je možno použít i výběr klíčového slova.
  • Česká televize – jmenujme však především ČT24 – nabízí také možnost fulltextového prohledávání svých pořadů a zpráv. Vyhledávač nalezneme na adrese http://www.ct24.cz/vyhledavani/, ale v tomto případě nečekejme žádné zázraky… Výsledky vyhledávání lze pouze v závěru zpřesnit podle rubriky.

Co dále lze objevit v médiích?

Služby ostatních zpravodajských zdrojů bývají většinou placené nebo je lze bezplatně použít v nějak omezeném rozsahu. Částečně bezplatným zdrojem je Česká tisková kancelář. ČTK poskytuje své zprávy mimo jiné i ostatním médiím, takže jsou poměrně čerstvé. Na druhou stranu, její zpravodajství je zpoplatněno. Co ovšem ČTK nabízí zdarma, je služba Protext, prostřednictvím které mohou firmy zveřejňovat své tiskové zprávy. Ve skutečnosti je tato služba placená, ale to pouze na straně podávání a zveřejňování zpráv – vydané zprávy i jejich prohledávání jsou bezplatné. Na adrese http://www.protext.cz/vyhledavani.php můžeme použít i pokročilé vyhledávání včetně nastavení filtrů.

Částečně použitelná je mediální databáze informační agentury Anopress IT (kterou vlastní již zmíněná Creditinfo). Ta shromažďuje plné texty článků z novin a časopisů, doslovné přepisy z pořadů televizního a rozhlasového vysílání atd. Celkový objem čítá miliony plných textů, které, bohužel, nejsou volně přístupné. Bezplatné je ovšem fulltextové vyhledávání na adrese http://www.tamtam.cz/…ia/omdb.aspx, byť prohledávaná oblast databáze je pro neregistrovaného uživatele poněkud zúžena. Ve výsledcích hledání se zobrazují alespoň nadpisy článků, k jejichž plným textům lze pak často dojít oklikou (googlem). Tento zdroj je bezplatně použitelný v jenom velmi omezené míře a zmiňujeme jej tu pouze pro jeho široké rozpětí.

Docela zajímavý je zpravodajský server Ipoint od spol. ČEKIA, který přináší zprávy z oblasti ekonomiky. Zprávy o firmách můžeme vyhledávat i číst bezplatně. Vyhledávání je poměrně prosté, s formulací dotazu zde příliš pracovat nebudeme… Vyhledávač je na adrese http://www.ipoint.cz/…vyhledavani/.

Podobné možnosti nabízí zpravodajství ČIA News České informační agentury, a to na adr. http://www.cianews.cz/. Prostým dotazem tu můžeme vyhledat zprávy o konkrétní firmě nebo k širšímu tématu. Nyní malá odbočka: Je samozřejmé, že zpravodajství mívá na takovýchto serverech širší záběr… Jsou to zejména nejrůznější zprávy obecně ekonomického charakteru, a tedy jen zlomek z nich se bude týkat hospodaření konkrétních firem. Proto, hledáme-li něco specifického, je třeba volit velmi pečlivě klíčová slova pro svůj dotaz. Tímto se však nenechme odradit – a podobně, jako tomu bylo u katalogů firem (v textu výše), můžeme tyto zpravodajské servery používat opět jako síta. U zpravodajství ČIA News oceníme jeho mezinárodní přesah, a to předně v tom smyslu, že si zde můžeme utvořit představu, jaké zprávy – a o kterých firmách – přesáhly naše hranice. Výsledek hledání tedy může být bohatší o původní zprávy v němčině nebo angličtině.

Jako poslední zde zmiňme společnost Economia, která vydává množství titulů, ovšem především Hospodářské noviny. Na jejich webu http://vyhledavani.ihned.cz/ můžeme využít rozšířeného vyhledávání nad články, kde lze použít booleovských operátorů k formulaci dotazu i nastavit časové rozpětí. Prohledávat se zde mohou ostatně i všechna ostatní Economií vydávaná periodika, ačkoliv Hospodářské noviny pro nás budou nejvíce relevantním zdrojem.

Asociace, sdružení a cechy

Cenným zdrojem informací mohou být nejrůznější profesní asociace, sdružení, apod. Zde uveďme pouze meta-zdroj, neboť celá problematika by byla značně obsáhlá, ale také podstatně mimo rámec tohoto článku. Zajímavý je tedy katalog portálu BusinessInfo.cz na adrese http://www.businessinfo.cz/…alog-odkazu/?…, který ke každému záznamu jakéhokoliv sdružení připojuje i stručnou anotaci. Nad katalogem lze provádět jednoduché vyhledávání. Na adrese http://www.businessinfo.cz/…alog-odkazu/?… pak nalezneme totéž, jen utříděné podle základních odvětví.

Zmínit můžeme také Seznam živnostenských společenstev začl. v profesních uniích HK ČR, který je ovšem skutečně pouhým seznamem – navíc nepříliš strukturovaným. Na adrese http://www.komora.cz/…polecenstev/ si můžeme tak nanejvýš zkusit hledání fulltextovým vyhledávačem vlastního webového prohlížeče. Tímto zdrojem však můžeme doplnit hledání v předchozím zmíněném, neboť obsahy obou katalogů se místy liší.

Závěr

Předmětem tohoto článku bylo pojednání o možnostech vyhledávání základních informací o konkurentovi ve volně dostupných zdrojích v prostředí České republiky. Vymezil jsem oblast základních informací o konkurentovi a volně ji definoval pro potřeby tohoto článku; současně bylo nastíněno více možností, jak lze na tuto oblast pohlížet, jak ji chápat. Okrajově a jen letmo byly zmíněny metody získávání těchto informací. Samostatnou částí bylo představení různých nástrojů pro vyhledávání, které zahrnuly databáze, rejstříky, katalogy, informační systémy apod. Dostali jsme se od konkrétních nástrojů až k poměrně obecné rovině.

Převážná část zmíněných a popisovaných zdrojů je spravována veřejnými institucemi a jejich kvalita značně kolísá, zejména v oblasti prezentace údajů a možnostech vyhledávání. Přestože, jak můžeme pozorovat, mnoho internetových nástrojů v současnosti spěje ke stále vyšší provázanosti, informační systémy naší veřejné správy spíše jakoby zaspaly dobu – většinou jsou to izolované ostrůvky v moři datového chaosu, které s nikým nespolupracují, a uživatel si musí vyhledat každý z nich sám (buď veden vlastní fantazií, anebo již předcházející znalostí těchto zdrojů). O interaktivitě si zde můžeme nechat jen zdát (prozatím?). Na druhou stranu, existují již nástroje, které se snaží s ostatními „dorozumívat“ a sdružují data z více zdrojů na jednom místě. Skvělým nástrojem je v tomto smyslu systém ARES, jmenujme ale i web Centrálního registru dlužníků.

Ve shrnutí: Je možné získat mnoho kvalitních informací zdarma, počítejme ale s tím, že to nakonec vůbec nemusí být snadné. Komerční poskytovatelé informací dávají svým službám přidanou hodnotu, a to buď ve způsobu prezentace informací nebo v jejich sdružení z množství zdrojů (a pročištěním), anebo v nějaké analytické práci navíc. To vše budeme dělat sami – nejen analýzu, ale i sběr, třídění… Na druhou stranu, komerční poskytovatelé čerpají v mnohém právě z těchto zdrojů, které i my budeme používat – a zde jsme si představili. Tyto zdroje se ukázaly být dostatečné pro získání základních informací o konkurentovi a v tomto smyslu (není-li nám práce navíc překážkou) by byla škoda jich nevyužít. Mějme však na paměti rozsah toho, co skýtá pojem „základní informace“, neboť přesah této oblasti a např. hledání kreditních informací by už stěží mohlo být volně dostupnými nástroji uspokojeno.

Dodatek: Mějme na paměti, že celý tento článek byl vytržený z velice důležitého kontextu, jelikož se záměrně vyhýbal mezinárodnímu prostředí. Ovšem téma bylo třeba ohraničit, jinak by rozsah textu nabyl přemrštěných rozměrů. Dále nebyla v článku rozebírána problematika hromadného ani pravidelného shromažďování dat. Mnohé zdroje to nepřímo umožňují, poskytují totiž data strukturovaně, ovšem zpravidla je zapotřebí použít k takové činnosti jiných nástrojů (skriptů, programů, …). Tyto dodatky by mohly být v budoucnu rozvinuty samostatně v dalších textech.

Zdroje:

Přehled článků

  • BRÁZDILOVÁ, Miroslava. Jak moc se firmy zajímají o své konkurenty?. In Inforum … Sborník [online]. [Praha] : Albertina icome Praha s.r.o., c1995–2010 [cit. 2010–10–26]. Dostupné z WWW: http://www.inforum.cz/…pevek=44.htm. ISSN 1801–2213.
  • DUDEK, Petr. Jak informační zdroje pomáhají v době krize?. In Inforum … Sborník (České vyd.) [online]. [Praha] : Albertina icome Praha s.r.o., c1995–2010 [cit. 2010–10–26]. Dostupné z WWW: http://www.inforum.cz/…/sbornik/61/. ISSN 1801–2213.
  • PAPÍK, Richard. Metody competitive intelligence na internetu. In Inforum … Sborník (České vyd.) [online]. [Praha] : Albertina icome Praha s.r.o., c1995–2010 [cit. 2010–10–26]. Dostupné z WWW: http://www.inforum.cz/…df/papik.pdf. ISSN 1801–2213.
  • VRÁNOVÁ, Dagmar Jak průběžně získávat informace o konkurentech a obchodních partnerech. In Systems integration 2008 [online]. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 2008 [cit. 2010–11–22]. Dostupné z WWW: http://si.vse.cz/…rtnerech.pdf. ISBN 978–80–245–1373–7.
  • VRÁNOVÁ, Dagmar. Přehled trhu informačních služeb v ČR. In INSOURCE 2008 : konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha 5.-6. února 2008 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2008 [cit. 2010–10–28]. Dostupné z WWW: http://www.insource.cz/sbornik/192/.

Ostatní použité materiály

  • ARES [online]. c2009 [cit. 2010–11–09]. Nápověda k vyhledávání ekonomických subjektů. Dostupné z WWW: http://wwwinfo.mfcr.cz/…help.html.cz.
  • Centrální registr dlužníků České republiky [online]. c2010 [cit. 2010–11–09]. Veřejná recenze firem a živnostníků. Dostupné z WWW: http://www.centralniregistrdluzniku.cz/firma-raw.htm.
  • Česká komora detektivních služeb [online]. c2010 [cit. 2010–11–08]. kap. Porovnání oboru konkurenční zpravodajství ve světě, v EU a ČR.. Porovnání oboru v zemích EU a ČR. Dostupné z WWW: http://www.ckds.cz/index.php?….
  • Český statistický úřad [online]. c2010, aktualizováno dne: 10. 6. 2009 [cit. 2010–11–09]. § 20 Registr ekonomických subjektů. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/…ych_subjektu.
  • Obchodní věstník [online]. Economia, a.s., c1996–2010 [cit. 2010–11–09]. Online verze OV vám nabízí. Dostupné z WWW: http://ov.ihned.cz/…-vam-nabizi/.

Rubrika: Autorské články

Zveřejnil: Pavla Kovářová

Štítky: , ,

Sekce: Profesionál, Podnikatel, Student

Související články

Komentáře: 2 »

  1. Velice přehledně vypracovaný článek, hodně mi pomohl s orientací v lokální problematice.

    Comment od Petr Chocholáč — 29. 1. 2011 @ 16:06

  2. Perfektní článek, díky. Taky přispěju troškou do mlýna – oficiální rejstříky jsou téměř nepoužitelné, ale objevil jsem vynikající aplikaci, tady například výpis ČEZu:
    http://www.bizbiz.cz/…6784/cez-a-s

    Comment od Pochvala — 27. 12. 2012 @ 20:26

RSS komentářů k tomuto příspěvku.

Napsat komentář

Garant projektu

Kabinet informačních studií a knihovnictví FF MU Brno

Realizátor projektu

Realizátor projektu: PARTSIP

Sdílejte Portál CI

Konference a semináře

  • Nejsou žádné události.

Inzerce, zaměstnání, výzvy

Všechny Inzerce, zaměstnání, výzvy...